blog č.7
KS Uherské Hradiště západ - 7. kolo
26.1.2025 ŠK Staré Město "E" - ŠO Mařatice
Držte si klobouky, jedeme z kopce. Tak by se dala charakterizovat nejen moje dnešní hra, ale celý průběh zápasu 7.kola krajské soutěže skupiny západ mezi týmy ŠK Staré Město "E" a ŠO Mařatice. Už v pátek U Šarika v Uherském Hradišti, mimochodem ne tak špatné tankové Starobrno 11°, jsem se dozvěděl, že si po týdnu zopakuji osmou šachovnici s bílými. No hlavně se podívat na Benoniho, ať nejsem překvapen jak minulý týden. Šachové tamtamy nám sdělují, že Staré Město jede v neděli na olympiádu mládeže a možná bude mít problém se sestavou. Tomu moc nevěřím, těch kluků tam mají dost. Bernatík, Panáček a Knap na šestce, sedmičce a osmičce vyhrají, ostatní půlí, takže v neděli vyhrajeme, plánuje kapitán Stáňa. Tak hlavně, že má jasno:-)
Před devátou hodinou v neděli se scházíme před sokolovnou ve Starém Městě, dveře zavřené, tři mladíci postávají před nimi. Devět hodin, dveře stále zavřené, skupinka chlapců se rozrostla na šest. Nakonec se přeci jen objevuje kapitán Starého Města s klíčemi a omlouvá se za zpoždění. Nachystáme šachovnice a jdeme na to. Simon Chauvin se jmenuje můj dnešní soupeř, národní Elo sice 1092, FIDE Elo ale 1481, žádné ořezávátko, čekám těžkou šichtu. Sedmá šachovnice za domácí zeje prázdnotou, hráč prý dorazí později a tak mu běží čas.
Začínám d4, jak jinak:-) Soupeř jezdec f6 (Jf6), bílý Jf3, černý e6, e3-Se7,Sd3-rošáda(0-0), rošáda-d5. b3-c5, Jb2-Jc6. Paráda, Jbd2-Sd7,a3-a6, devět tahů za 5 minut, oba dva se tváříme spokojeně, každý je tam kde chtěl asi být. V desátém tahu přesouvám věžku na c1 (Vc1), černý Da5. Tak to vidím poprvé. Všechno mám kryté, soupeřova taktika mi není jasná, volím tedy své tradiční Je5. Po chvilce přemýšlení bere černý pěšce na d4. Poměrně velká nepřesnost, jenže nějak zapomínám na svoji věž na c1 a místo braní střelce na d7 s výhodou jednoho pěšce, beru si D pěšce hned zpět, velmi konzervativní. Černý střelec bere pěšce a3!!! ajajaj to jsem neviděl, což ještě nevadí, jenže místo abych se vrátil věží na pole a1 a dostal soupeřovu dámu do vazby, nesmyslně měním střelce a v následných výměnách se snažím získat ztraceného pěšce zpět. Což se mi podaří, ale za cenu zhoršení pozice. No jestli takhle hraje někdo "jen" s Elem 1092...
Jenže soupeř se nechce smířit a bere si dalšího pěšce. Přede mnou se otevírá známý motiv s obětí střelce na h7. V tuto chvíle to ani není oběť, protože si hned beru figuru zpět s hrozbou velmi nepříjemného šachu na h4. Klučina si ale nedá říct, bere jezdcem pěšce na a6. Má o pěšce více a podle jeho mínění moje šachování žádná hrozba není. Šachuji dámou a jdu ven. Pokud uhne králem na g8 je tam dvou tahový mat. Vracím se do místnosti a krále vidím na g8. Tetelím se štěstím a dávám jezdce na g4. To už nevykryje. Soupeř chvilku přemýšlí, pak dává dámu na d3 a perfektně si kryje hrozbu!!! Slepoňu, vítej v realitě, pomyslím si. Z jedno tahového matu je pozice s hodnocením čistá nula…
Soupeř na sedmičce nedorazil, kontumační výhra a Luboš Bernatík na šestce rychle vyhrává, vedeme dva nula. U mě to vypadá spíš na remízu, tak snad kluci zaberou. Jdu za kapitánem, stojím na remízu, ale snad to nevadí, říkám mu. Netváří se moc nadšeně. Ti dva tady prohrajou, musíš hrát. A opravdu Mirek Holík vzdává a Ondra Panáček je už o pěšce méně. No paráda…
Tak nic, vracím se zpátky a přemýšlím co dál. Přes pole a4 (Va3 bylo hodně lepší) dostávám věž na g4 a dostávám černou dámu do vazby, pohodlně uhýbá na h7, teď zas uhýbám já dámou na g3, černý jezdec jde správně na e8, tady prostě nic není. Soupeř má sice míň času, cca 15 minut, já půl hodiny, ale stačí mu jen tahat dámou tam a zpět. Zkouším teď Vh4. Černý má dvě možnosti, jednoduchou dobrou, Df5, a jednoduchou špatnou,Dg6, nic složitého. Po chvilce volí Dg6??? Prohrávající hrubka!!! Dávám dámu na h3 a hrozím zase matem na h8. Teď už tu spirálu dolů soupeř nevybere, buď obětuje dámu, což je skoro jistá prohra nebo dostane mat.
Oba se tváříme, jakože se nic neděje. Pěšec f6, dáma bere pěšce na e6, šach, černý blokuje Df7, bílá dáma se vrací na h3, černá na g6 a soupeř nabízí remízu. Před dvou tahovým matem. Zamračím se a říkám mu že neberu. Trošku mně to mrzí, fakt hrál dobře a zkoušet takové věci v soutěžním zápase mi nepřijde úplně fér, chyby se prostě stávají. Během deseti vteřin dávám mat a podáváme si ruce.
Koukám kolem sebe a vidím všechny šachovnice srovnané. Jak to tedy dopadlo??? Kluci mi gratulují k výhře, jdu za kapitánem. Jak to skončilo, ptám se? Remíza? Ptá se zas Stáňa. Ne, výhra, matem. Výhra?!!! Jdeme přepočítat výsledky. Šachovnice 1,2,3 remízy, 4 a 6 prohra, pětka výhra, sedmička výhra kontumačně a osmička výhra, celkově porážíme Staré Město 4½:3½. Jooooo!!! To mi chceš říct, že jsem to jako rozhodl? Utahuji si z přešťastného kapitána. No jestli se udržíme tak budeš hrdina sezóny, vracím mi to. Je to zvláštní, jak může být tak individuální sport jakým šachy bezesporu jsou, tak zábavný a napínavý v týmových soutěžích.
Zlín "C" a Malenovice "B" prohrávají, dostáváme se na nesestupové místo. Kéž ho udržíme až do konce.
ŠK Staré Město "E" - ŠO Mařatice 3½:4½
blog č.6
RP - Uherské Hradiště 6. kolo
18.1.2025 ŠK Staré Město "F" - TJ Polešovice
Je nedělní ráno 19. ledna. Budík mi v sedm hodin neúprosně sděluje, že válení v posteli bylo dost. Za oknem mlha hustá tak, že by se dala krájet, jak říká klasik. Včera mi volal Stáňa, že se mnou určitě počítají v Polešovicích v zápase proti Starému Městu "F" v regionálním přeboru UH. Mají prý docela silný tým, tak nemusím mít nějaké přehnané obavy:-)
Hraje se v sokolovně ve Starém Městě, poprvé vstupuji do jejich šachového sálu, který na mně dělá velký dojem. Dvě místnosti, 24 šachovnic připravených pro hráče. Dají se zde hrát tři zápasy družstev najednou!!! což je i dnešní případ.Dneska zde hrají týmy "F" a "G" v regionálním přeboru a áčko v první lize. Je tu se mnou také náš kapitán. Máme malý problém s hrací místností. Naše domovská adresa "U Pučalíka" v Mařaticích je na dva měsíce zavřená, tak hledáme kde sehrát ještě dva domácí zápasy. Jedna z možností je využít zdejší prostory a nebo odehrajeme zápasy u mě v Prakšicích, to by byla bomba.
Sedám k osmé šachovnici, začínám bílými, proti mně další teenager. Staré Město má skvělou mládež, která se prosazuje i na republikové úrovni. Stáňa domluvil co potřeboval a podává mi lístek se jménem a elem soupeře, Mach Václav, elo 1188, letos 3½ bodu z pěti zápasů za tři výhry, jednu remízu a jednu prohru. Hraj si to svoje a vyškolíš ho jako mně, říká mi.
Začínám pěšcem d4 jak je mým zvykem, taky bych se mohl naučit už něco jiného. Černý nekompromisně c5!!! Pfff jediné co vím, že se to jmenuje Benoniho zahájení a bílý nabízeného pěšce nebere. Myslím, že se přetahuje pěšec na d5, ale mám v hlavě úplně vygumováno. Nad druhým tahem přemýšlím pět minut a pak volím ne moc dobré jezdec c3 (Jc3). Černý bere pěšce na d4 (cxd4) a já zase pěšce jezdcem (Jxd4). Bílý e5, vyhání mi jezdce na pole b3 a tahem d5 opanuje střed šachovnice. Bílý s G jezdcem doskákal během čtyř tahů až na pole b3, nevyvinul žádnou figuru ani dalšího pěšce, paráda…
Co dál? Pěšec na e3 nabízí bílému střelci možnost vývinu, další dva tahy a oba dva hráči udělali malou rošádu. Nicméně mám pomyslnou ztrátu jednoho pěšce. Po pár dalších tazích je ztráta pořád jeden pěšec, ale aspoň jsem nějak zkonsolidoval svoje figury a čekám co soupeř vymyslí. Měl bych to být asi já, ale nejsem vůbec v pozici. Černý přece jen přemýšlí déle než já, začínám mít časově navrch.
V desátém tahu hraje černý střelcem na e6. Zavětřím šanci. Po vzetí na e6 jezdcem mu udělám středového dvojpěšce a jeho pěšec bude slabý s vazbou na krále a tak neváhám a měním. A měním dál. Smazal jsem ztrátu a pozice je vyrovnaná. Mám dvojici střelců, soupeř slabého pěšce na e6. Rozhodovat se bude na dámském křídle. Ještě si dělám "okno" pro krále, pro jistotu.
Pěšec na c3 uvolňuje cestu dámě, která vyráží na zteč, dáma b3 (Db3). Soupeř dává věžku na c7 (Vc7), jako kdyby se chtěl přesunout po sedmé řadě na královské křídlo a po volném f sloupci zaútočit. Já tam mám ale vše kryté, hlavně černý střelec na e3 je držák. Soupeř se po delším přemýšlení rozhoduje pro postup pěšců a6 a b5, nedělá dobře. Bílý pěšec podporován věží a dámou z pole a4 útočí. Černý volí chybnou obranu. Věžka na b7 není dobrý plán. Bílá věžka po výměně pěšců jde na pole a6. Mám možnost zdvojení věží na A sloupci, napadám černého jezdce a nepřímo i slabého černého pěšce na e6 z úvodu partie. Mám převahu téměř dvou pěšců.
Začínají se u naší šachovnice postupně shlukovat ostatní hráči. Ukončeno je už 6 partií, stav je prozatím 3:4 pro Polešovice. Na pětce to ale vypadá spíš na prohru, takže hraji o rozhodující půl bod na výhru v zápase. Luboš Bernatík mi dává znamení, chce mi něco říct. Stojíš dobře, dej si jen pozor na čas, potichu šeptá. Kdyby něco stačí nám remíza. Kývnutím potvrzuji že rozumím, ale dneska chci vyhrát. Zdvojuji věže na A sloupci, jdeme do finále. Soupeř už má málo času, jde vidět že si neví rady. Přesouvá si jezdce do obrany proti volnému bílému pěšci na c5, ale tím už definitivně otevírá cestu ke slabému poli e6. Konečně, útočím na pole e6 střelcem z pole g4 (Sg4). Nechci nic riskovat, pozápasová analýza mi sice ukazuje lepší tahy, ale jdu po něm, získávám dva pěšce navíc a virtuální převahu 6 pěšců, pokud něco nezmastím, musím vyhrát.
Luboš stojí vedle mne a spokojeně pokyvuje hlavou. Soupeř v zoufalství dělá rozhodující chybu, kdy po šachu uhýbá králem na špatnou stranu. Jedno tahový mat!!! chystám se vzít dámu do ruky a ukončit trápení černému králi. S lehkým výkřikem si dává soupeř hlavu do dlaní a pak se vzdává podáním ruky. Jsme gentlemani, nechávám dámu na místě a jeho ruku přijímám. Jo, konečně má moje výhra pořádnou cenu, přináším do týmové kasičky pátý bod a Polešovice vyhrávají 5:3. Vychutnávám si gratulace spoluhráčů a utěšuji zklamaného soupeře, bojoval jsi dobře Machu Václave!!!
ŠK Staré Město "F" - TJ ˇPolešovice 3:5
blog č.5
KS Uherské Hradiště západ - 6. kolo
12.1.2025 ŠO Mařatice - TJ Vlčnov "C"
Krajská soutěž je pro náš malý oddíl už opravdová výzva, před šestým kolem, které se hraje v neděli 12.1.2025, držíme díky shodě příznivých výsledků poslední nesestupové místo, remízu z Boršic se pokusíme odčinit v domácím zápase s TJ Vlčnov "C", soupeř má o jednu výhru a dva body více a všechny hráče s Elem přes 1800.
Na zápas dojíždím v pozici prvního náhradníka, kapitán se snaží poskládat to nejlepší co máme, uvidím jestli se dostanu do zápasu. Bohužel se tentokrát musíme obejít bez Honzy Králíka, naše klubová dvojka pro tento ročník, hrající většinou na třetí nebo čtvrté šachovnici, má pracovní povinnosti. Má to letos hodně těžké, soupeři jsou velice silní. Na první a druhé šachovnici hrají za nás jako host Libor Rojar z Kunovic a Bronislav Pálka z Napajedel, oba hráči s Elem přes 1900. Hostování je běžná praxe a také my ji využíváme, hostující hráč nesmí pouze hrát ve stejné soutěži, zájem je i o naše "služby" v nižších soutěžích:-)
Zápas začíná, dávám si kávu, procházím mezi stoly a sleduji jaké kdo volí zahájení. Zdeněk Petrášek na šestce volí v italské hře za černého ve čtvrtém tahu neobvyklé střelec e6 (Se6), dobrovolně si nechává udělat dvojpěšce a další tahy také nejsou "úplně ono". Dostává se rychle do špatné pozice a snaží se vykouzlit téměř nemožné. Dávám si přátelskou partii s kapitánem Stáňou Plachým, přemýšlíme nad hrou a potichu diskutujeme o probíhajících partiích.
Vzrušení od sedmičky. Mirek Holík dostává v šestém tahu nabídku remízy, tak brzo? Jdeme se podívat, vyrovnaná pozice, po tak málo odehraných tazích je nabídka remízy neobvyklá. Stáňa by byl vzhledem k situaci Petráška rád aby Mirek pokračoval, rozhodnutí nechává na něm, Mirek volí jistotu půl bodu, stav je ½: ½. Vracíme se k naší partii a přichází k nám Zdeněk Petrášek, je to blbý, říká, prohraju. Jdeme se podívat a opravdu, soupeř využívá jeho nepřesností a má výraznou převahu. Zdeněk ještě sedá k šachovnici, ale nedá se už nic dělat. Po pár tazích se vzdává, je to ½: 1½. Ostatní kluci zatím drží vyrovnané pozice.
Chvilku hrajeme, chvilku kontrolujeme jak si kdo vede. Zdeněk Pícha na pětce ztrácí dost času, zase. V Boršicích v lepší pozici a také s malou časovou rezervou nakonec prohrál, tady ani v tak dobré pozici není, nevypadá to s ním úplně dobře. Lubomír Bernatík na osmičce se dostává z nepříjemného tlaku a přebírá iniciativu, jde na něm vidět soustředění, Luboš se prostě niky nevzdá. Je zástupcem kapitána v Polešovicích a u nás hostuje. Jdeme se projít ven. Venku se mně zeptá, jestli bych si příští týden nechtěl zase zahrát za Polešovice proti Starému Městu. S díky přijímám, nebudu se vymlouvat, potěšilo mně to. Vracíme se zpátky a vidíme jak se Kuba Vojtík na na čtyřce vzdává, vůbec jsem si nevšiml, že by stál tak špatně. Průběžný stav není dobrý ½: 2½, aspoň bod za remízu, modlím se v duchu. Jakoby mne Luboš Bernatík na osmičce vyslyšel, využívá převahu jednoho pěšce, soupeř se vzdává, Libor Rojar na jedničce i s pěšcem méně remizuje, 2:3. Bronislav Pálka využívá bleskurychle chybu soupeře a srovnává stav na 3:3.!!!
Radost ale netrvá dlouho, Zdeněk Pícha na pětce nakonec prohrává a Vlčnov se dostává do trháku 3:4. Rozhodne poslední partie na třetí šachovnici. Naše klubová jednička Honza Novotný drží bezpečnou remízu, ale ta je dneska málo. Dívá se na Stáňu, ale sám dobře ví jak na tom jsme. Oba soupeři mají dámu s věží a pár pěšců. Honza se pouští do nerovného boje, po volném A sloupci se snaží za podpory obou těžkých figur protlačit pěšce, jeho král je však na obranu úplně sám. Černý toho využívá, mat je téměř nevyhnutelný a tak se bílý vzdává. Kapitán se mu omlouvá, že ho vlastně vyslal na sebevražednou misi, Honza to bere sportovně.
Do konce soutěže zbývá pět kol, před námi jsou dva přetěžké zápasy se Starým Městem a to jejich týmy "D" a "E".
ŠO Mařatice -ˇˇ TJ Vlčnov "C" 3:5
blog č.4
KS Uherské Hradiště západ - 5. kolo
15.12.2024 SK Boršice B - ŠO Mařatice
Vlak krajské soutěže skupiny západ se řítí neúprosně dál, není čas se kochat, ale je potřeba tvrdě trénovat a bojovat o každý bod. Další zastávka Boršice. Soupeř, který je před námi pouze o "skóre", remíza je nutnost, výhra znamená bezpečné vody středu tabulky.
Jsem nominován na osmou šachovnici, což ve venkovním zápase znamená, že zahajuji bílými. Soupeřem je mladý klučina, odhadem 15 let. Hlavně nic nepodcenit, mladí střelci jsou nebezpeční. Začínám klasicky d4-d5, Jf3-Jf6, e3-Sf5...chvilku přemýšlím jakou cestou se vydat, dámský gambit nebo Zukertort-Cole, volím gambit c4-e6, Jc3-c6, na dámský gambit odpovídá černý slovanskou obranou. Db3-Dc7, chvilku přemýšlím a volím principiální Jh4, černý Sg6, jezdec bere střelce, pěšec jezdce. Mlaďoch se nezdá, švihá to tam téměř bez přemýšlení, teorii zná velice dobře. Asi bude chtít jít do velké rošády a tak útočím hned na střed. A opravdu, po výměně středových pěšců, dělá soupeř velkou rošádu. V tu chvíli se rozhoduji, že dělat rošádu nebudu vůbec, nechám krále ve středu a útočím ihned pěšcem a4. Bum, černý odpovídá, bere H pěšce a dostává se do vedení. Blbe, pomyslím si o sobě, taková chyba!!! Vstávám od šachovnice a jdu se vydýchat ven. Blbe blbe blbe, říkám si, že já radši nehrál to svoje.
Přichází za mnou kapitán Stáňa. "Jsem to posra..l", říkám mu, "neva, tak nabídni remízu", říká. To je trapné, přece nebudu po své chybě hned nabízet remízu. Vracím se do místnosti a přemýšlím co dál. Jak říká jeden náš český velmistr, nic nevzdat, teď je potřeba makat. Po výměně věží se černá dáma ocitá nepříjemně blízko bílého krále. No nic, musím se vrátit s dámou do obrany. Jsem sice pěšce méně, ale soupeři jsem udělal aspoň dvojpěšce. Černý se poprvé zamyslel déle než na 30 vteřin. Po dvou minutách si vynucuje výměnu dam a dvojpěšce se tak zbavil. Musím otevřít C sloupec na černého krále, to je moje jediná šance. A soupeř při své velmi rychlé hře snad udělá chybu. Můj král je celkem v bezpečí, přímá hrozba mu, zatím, nehrozí. Přeskupuji figury a chystám se k útoku. Jak otevřít ten C sloupec??? Soupeř na 23 tahů nespotřeboval ani deset minut, já už hodinu...černý opět skoro bez přemýšlení bere svého c pěšce a útočí na střed. Vytřeštím oči, tohle jsem přesně potřeboval!!! Asi to bylo na mně vidět, protože se zarazil, ale v klidu si zapsal tah do svého partiáře. Nečekám a beru nabízeného pěšce, černý bere střelcem. C sloupec je volný!!! nastává kritická pozice partie. Během dvou tahů se dostávám do vedení. Buď ihned obsadím volný sloupec věží nebo nejdříve vypudím střelce a obsadím sloupec později se šachem. Cítím, že je to právě teď. Buď věž c1 a pak jezdec a4 nebo jezdec a4 a pak věž c1. První varianta se mi zdá lepší, ale nejsem schopen vidět dál než na tři čtyři tahy dopředu.
Volím první variantu, černý ustupuje střelcem jak jsem předpokládal. Šachuji věží, černý král uhýbá do rohu. Mám velký tlak figur, ale prostě nejsem schopen nalézt řešení. Stojím, i s pěšcem méně, určitě lépe, vím to, ale čas mně dohání. Máme odehráno 25 tahů, soupeř má ještě hodinu, na mojí straně je méně než 15 minut. Nevím jak dál. Později zjišťuji, že po celou dobu od té chyby jsem to hrál naprosto přesně, až k výhodě téměř dvou pěšců, Jenže místo varianty Ja4 Vc1 jsem měl hrát Vc1 Jxd5, s jasnou výhodou!!!. Nabízím remízu a soupeř přijímá... "Měl jsi to ještě zkusit hrát, nestál jsi špatně", říká mi spoluhráč od šesté šachovnice. Jenže já byl tak vyčerpaný, že jsem byl vlastně i rád, že to mám za sebou.
V rychlém sledu vyhráváme na čtyřce a šestce a prohráváme na trojce, dvojka dělá remízu a dostáváme se do vedení 3:2, kéž by to dneska klaplo. Jednička stojí na remízu, sedmička také. Bude se rozhodovat na pětce. Máme lepší pozici, ale strašně strašně málo času. V časové tísni děláme chybu a pětka prohrává...Zbytek hned remizuje a každý tým bere jeden bod. Soupeř je spokojený, my už méně, dneska jsme určitě na výhru měli. Další zápasy se odehrají až v novém roce. Máme ještě týmový vánoční turnaj, to bývá takové každoroční, spíš přátelské hraní. Tak zase příště.
SK Boršice "B" - ŠO Mařatice 4:4
blog č.3
RP - Uherské Hradiště 4. kolo
8.12 2024 TJ Bojkovice - TJ Polešovice
Mohli jste číst v minulém článku "...soupeř zastavuje hodiny a podává mi ruku. Neskutečné, neuvěřitelné, porážím hráče s elem 1757!!!" Další neděle a oddíl Polešovic potřebuje výpomoc v regionálním přeboru. Jedeme do Bojkovic, lídr přeboru, který se chce rychle vrátit do krajské soutěže.
Hraji tentokrát na osmé šachovnici a mám bílé figury. Premiéra. S bílými mi to moc nejde, ale jednou to muselo přijít. Soupeř má ELO 1604, u mně stále svítí nula, musím odehrát minimálně deset soutěžních zápasů aby se mi začalo počítat. Bílými začínám vždy pěšcem d4, soupeř může hrát cokoliv, francii, to by mi ani tak nevadilo, KIDa, tak to by mi teda vadilo, slovanskou obranu, taky dobré pro mně, no prostě výběr má široký. Hra začíná, bílý d4, černý odpovídá e6. Proboha co to je ??, myslím že Horwitzova obrana, hrozí tam ve druhém tahu šach černým střelcem a jede se zostra hned od začátku.
Snažím se hrát Zukertorta a případně přejít do Coleho struktury. Co chci hrát evidentně soupeře nezajímá, první tahy probíhají celkem rychle, čekám na soupeřovu malou rošádu, ale ta stále nepřichází. Na sedmé šachovnici si spoluhráčka nechává dát mat v sedmém tahu. Nevěřícně koukáme co blbne, na této úrovni je to trochu ostuda. Po deseti minutách je to 1:0 pro Bojkovice. V osmém tahu černý střelec končí na poli d6, no konečně, za chvilku malá rošády a jsem ve známé pozici. Soupeř ale volí vývin dámou na d2. Ajéje, že by velká rošáda? tak to by mi moc do karet nehrálo. Počkám ještě chvilku. Ponechávám bílého krále na místě a pěšcem c5 útočím na střed šachovnice z dámského křídla. Né, že by ten útok byl nějaký výhodný, ale doufám, že se černý lekne otevřeného sloupce a udělá malou rošádu. Jo!!! černý nejdřív ustupuje koněm a kryje napadeného pěšce, po dlouhém přemýšlení ale vyhodnotí situaci jako potenciálně nebezpečnou a rošuje na královském křídle. Ihned odpovídám stejně. Uff, dejme tomu.
Rozjíždí se bitva na královské křídle. Kupodivu volím přesné tahy a získávám malou výhodu půl pěšce. Na šesté šachovnici si spoluhráč nechává vzít ve dvanáctém tahu dámu a vzápětí se vzdává. Bojkovice vedou 2:0. Začínám lehce tušit, že to nebude dneska žádné "šolíchání", ale budu muset hrát na výhru. Od čtvrté šachovnice se ozývá hluk, soupeři diskutují poměrně nahlas, vstávám a jdu se podívat. Hodiny stojí, v zápisu se objevuje u našeho hráče nula. Omg, asi erupce, Bojkovice vedou 3:0.
Vracím se ke své šachovnici a jsem rozhodnut. Beru bílého pěšce a prásk!!! pokládám ho na pole g4. Jako kdyby zazněl výstřel z děla. Soupeř dumá, dumá, dumá... minuty mu ubývají, musí se rozhodnout pro variantu s ústupem koně s naprosto nejasnou pozicí nebo otevření F sloupce s ještě nejasnější pozicí. Na hodinách mám ještě 60 minut, soupeř už pouze 15 minut (každý hráč má na 40 tahů devadesát minut a pak ještě další půlhodinu pokud těch 40 tahů stihne zahrát), když v 18. tahu volí ústup. Tak to jsem zvědav jak chceš udělat za patnáct minut 22 tahů pomyslím si. Hlavně s rozmyslem, v této časové tísni musí udělat chybu. Dál útočím na černého krále, ale soupeř volí rychlou protihru na dámském křídle, dělá první chybu, já ji ale nevidím a místo zisku pěšce dál ostřeluji krále.
28. tah, soupeř má pět minut, bílá dáma podporovaná věží hrozí matem po H sloupci, černému nezbývá než nabídnout výměnu dam a jít do koncovky s horší pozicí, se ztrátou téměř jednoho pěšce a časovou tísní. Na soupeři nervozita nejde vidět, zato já se začínám klepat, vůbec netuším proč. Dámy neměním, ustupuji a soupeř bere pěšce, to vidím, dává šach, to jsem taky viděl, ale že nemůžu blokovat věží pro pěšce na f4 jsem přehlédl. Panika, nevadí, s pěšcem méně se dá pořád hrát, soupeř má tři minuty, hraji dál, mohu získat pěšce rychle zpět a vyrovnanou pozici, místo věží jej ale beru E pěšcem, chyba!!, černý přesouvá bělopolného pěšce do obrany, 34. tah snažím se chytit jeho dámu. Místo abych to v klidu promyslel, napadám mu střelce, osudová chyba!!! ztrácím věž se šachem... takhle to pos..t...
Zastavuji hodiny a vzdávám se. Místo abych soupeře v klidu vytempoval a shodil ho na čas, tak jsem se vrhl po hlavě za bludným omylem. Klasická nováčkovská chyba. No nic, mám teda za sebou první prohru, naprosto zbytečnou, ale pro mně poučnou. Jsem zatím schopen hrát vyrovnané partie, trošku bude třeba zapracovat na psychice. Utkání se nám vůbec nepovedlo.
TJ Bojkovice - TJ Polešovice 6½ : 1½
blog č.2
KS Uherské Hradiště západ - 3. kolo
17.11.2024 Slavia Kroměříž D - ŠO Mařatice
Tož lidičky co vám mám říct...
Po týdnu nastupuji ke svému druhému soutěžnímu zápasu, tentokrát za svůj mateřský oddíl Mařatice ve zlínské krajské soutěži. Díky absencím se dostávám z pozice pátého náhradníka až na sedmou šachovnici. Jedeme na půdu jednoho z favoritů soutěže Slavia Kroměříž "D", průměrné ELO soupeře vysoce převyšuje to naše. Hlavně se nedívej na ELO, je to jen číslo, které nemusí vůbec nic znamenat, jdeme si prostě zahrát, uklidňují mně spoluhráči po cestě. Tak úplně jim to sice nevěřím, ale co už.
V šachové klubovně Slavie, po zjištění jména svého protihráče, mně nenapadne nic lepšího než kouknout na jeho ELO...dva bambilióny... Jiříku jsi prostě v prd..i pomyslím si. Dneska opravdu nemám co ztratit, mám černé, takže zkusím zase svého Pirce, třeba přežiju do desátého tahu. Zapínám hodiny, hra začíná.
Ve třetím tahu volí bílý méně obvyklé Sd3, já si toho jakože nevšímám a hraji si svoje. Bílý převádí dámského koně na královské křídlo, nereaguji úplně správně a v sedmém tahu už se odchyluji od teorie. V desátém tahu nabízím výměnu dam, soupeř odmítá, takže se stahuju a vyčkávám. Bílí pěšci na dámském křídle se dávají do pohybu. V patnáctém tahu jsou ještě všechny figurky ve hře, nalevo mají už skoro prázdnou šachovnici, napravo také. Jiříku, je čas do toho praštit a měním prvního pěšce, bohužel špatně. Bílý na královské křídle zesiluje pozici, jestli něco neudělám tak je za chvilku po mně a vyrážím pěšci proti bílé dámě, úplně chybný plán, bílý může získat snadno výhodu.
Překvapivě bere pěšce věží, říkám si že to není podle mně správně, ale nespočítám dobře zisk figury a tak ustupuji. Soupeř ale také a pozice se překvapivě vyrovnává. Vymýšlím jak překvapit bílého krále, přeskupuji figurky a vyrážím s centrálním pěšcem vpřed. Soupeř opět získává výhodu, jeho král je bezpečně ukrytý, ale mám dvojici střelců, která míří přímo na něj. Nabízím soupeři centrálního pěšce za zdánlivou aktivitu černých figur. Bílý má ale svůj plán, pěšce nebere a snaží blokovat jeho postup. Počítám variantu jak ohrozit krále dámou z první řady, věží sice blokovat můj záměr nemůže, protože by ztratil nekrytého střelce, ale svojí dámou ano. Protože nic lepšího nemám a čas ubývá jdu do toho.
Ve 34. tahu končí černá dáma na poli C1. Po chvilce přemýšlení bere protihráč do ruky věž a chce blokovat moji dámu, než pustí věž z ruky, uvědomuje si svůj omyl. Vrací věž na původní místo a mlčky na mne pohlédne. "šáhneš" "táhneš" je neúprosné pravidlo a čekám co se stane. Protihráč nemůže jinak, bere do ruky znovu věž a blokuje. Chci se napít, ruce se mi tak třesou, že šálek s kávou málem vyliju, bože ty si tak trapný pomyslím si. Pokládám kávu na stůl a dámou beru bílého střelce, bílý dobírá centrálního pěšce dámou a já už to vidím. Napadnu věží dámu a pokud dámu neobětuje dostane za chvilku mat, koukám na to a nevidím jak to chce bílý vyvrátit. 36. tah, černá věž útočí z pole e3, hrozí ztráta bílé dámy nebo mat...
Po chvilce soupeř zastavuje hodiny a podává mi ruku. Chce se mi řvát, brečet. Chvatně podepisuji partiář a přijímám první gratulace od spoluhráčů. Musím na vzduch. Neskutečné, neuvěřitelné, pořád nechápu co se stalo. Venku potkávám našeho předsedu oddílu a kapitána Stáňu. Ukazuji mu partiář, ty jsi remizoval, kroutí nevěřícně hlavou, ne vyhrál, říkám. Cože!!!! No vyhrál a culím se jak sluníčko na hnoji Bohužel je to jediná naše výhra, po dalších třech remízách a čtyřech prohrách odjíždíme z Kroměříže bez bodu.
Slavia Kroměříž "D" - ŠO Mařatice 5½ : 2½
blog č.1
10.11.2024 RP - Uherské Hradiště 2. kolo
ŠO Kunovice - TJ Polešovice
Tož lidičky co říct,
po více než 40 letech hraji vážnou partii v regionálním přeboru uherskohradišťska. Jako člen ŠO Mařatice hostuji na sedmé šachovnici za TJ Polešovice proti Kunovicím, nervózní jak prase...
Naštěstí mám černé a hraji oblíbeného Pirce. I přesto hned ve čtvrtém tahu dělám malou nepřesnost, kterou soupeř nevyužívá. Postupně vyrovnávám, v devátém tahu dělá soupeř také nepřesnost a dostávám se do pro mně známé pozice kde získávám mírnou převahu půl pěšce. Ve čtrnáctém tahu děla soupeř chybu, získávám pěšce a v 16. tahu dělá soupeř další chybu. Získávám již značnou převahu, počítač říká že dokonce o tři pěšce. Přemýšlím a přemýšlím, vidím tah který by možná rozhodl partii a počítám varianty. Mám slabou poslední řadu s nekrytou věží, lekám se neexistující hrozby a místo útoku pěšcem volím úhyb věží, výhoda se smrskla na jeden a půl pěšce. Zapomínám přepínat hodiny a soupeř přemýšlí na můj čas. Dostává do hry koně a napadá mi dámu. Soupeř opakuje tahy a nabízí tím remízu, cítím že mám převahu a měl bych hrát dál, ptám se kapitána, rozhodnutí nechává na mně, ale proti remíze nic nemá. Propočítávám si varianty, čas ubíhá zběsilým tempem. váhám, nechci nic zkazit a zároveň si myslím, že stojím dobře. Nakonec přijímám remízu, připisuji týmu půl bodu a plním si svůj sen, hrát regulérní soutěž:-) Týmu se nakonec moc nedaří, dobře rozehrané utkání jsme do vítězného konce nedotáhli.
ŠO Kunovice - TJ Polešovice 5:3
